Velký třesk

Před 13,8 miliardy let byl vesmír nesmírně horký a hustý. Vše, co dnes vidíme, se vyvinulo z tohoto raného stavu.

Kupa galaxií SMACS 0723 obklopená tisíci slabých galaxií a protaženými oblouky světla.
Webb's First Deep Field (NIRCam Image). Autor: NASA, ESA, CSA, and STScI. Zdroj, CC BY 4.0.

Teorie velkého třesku popisuje, jak se vesmír vyvinul z nesmírně horkého a hustého stavu přibližně před 13,8 miliardy let. Nebyl to výbuch v prostoru: začal se rozpínat samotný prostor a od té doby se rozpíná a chladne.

První okamžiky

V prvním zlomku sekundy byl vesmír horkou směsí částic a záření. Zhruba během tří minut se protony a neutrony spojily v jádra nejlehčích prvků: vodíku, helia a trochy lithia. Těžší prvky, jako uhlík, kyslík a železo, vznikly mnohem později uvnitř hvězd.

První světlo

Asi 380 000 let byl vesmír tak horký, že světlo nemohlo doletět daleko. Když vychladl natolik, že se mohly vytvořit atomy, světlo se poprvé uvolnilo. Dodnes ho vidíme jako reliktní záření, slabou záři přicházející ze všech směrů oblohy.

Důkazy velkého třesku

  • Vzdálené galaxie se od nás vzdalují, a čím jsou dál, tím rychleji.
  • Reliktní záření má přesně ty vlastnosti, které teorie předpovídá.
  • Množství vodíku a helia v nejstarších hvězdách odpovídá předpovědím pro první minuty.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba dnes pozoruje galaxie, které existovaly jen několik set milionů let po velkém třesku, a pomáhá astronomům pochopit, jak vznikly první hvězdy a galaxie.